Šéf DAWES:

Hlavním šéfem firmy DAWES byl František Tonka, přestože jedním z jednatelů byla jeho manželka. Koncem roku 1995 se mnou trávil čas na stejné cele vazební věznice v Ostravě, kde čekal na odvolací soud, když byl KS odsouzen na devět let nepodmíněně za rozsáhlé podvody (od Vrchního soudu odešel s pravomocným trestem 8,5 roku; viz článek níže).

Předseda senátu však můj návrh na jeho výslech zamítl s tím, že je mu vše jasné! Jenže jinak, než jsme pochopili se členy eskorty, kteří mě od spolubydlícího korunního svědka vodili do soudní síně číslo 307 (diagnóza bláznů). Nebyli hluší ani slepí. Proto mě ujišťovali, že budu zproštěn viny. Velice se mýlili: 
Mé odsouzení na šest a půl roku bylo obhajobou předsedy senátu, který zamítal mé žádosti o propuštění z vazby až do doby, než zločince odškodnil tím, že po rozsudku mohli dvanácti rodinám zabavit téměř z poloviny uhrazené automobily a dalším nešťastníkům je přes jiného „Františka“ nabízet na soudem požehnaných podvodných smlouvách.

Předseda senátu ignoroval i můj níže uvedený dopis, kterým jsem mu také objasnil, co znamená DAWES, neboť se tento název stále snažil vyslovovat Anglicky:

„Pane předsedo, firma DAWES je složena ze jmen dětí manželů Tonkových. Davida a Denisy. A to dvojité „W“ je tam proto, že ty děti jsou dvě.“

Pro skutečnost, že předseda senátu JUDr. Miloslav Studnička nenechal vyslechnout mého korunního svědka Františka Tonku, ač jsem jej upozorňoval, že s ním bydlím na stejné cele, mám jen jediné vysvětlení:
Odhalilo by se, že se mými žádostmi o propuštění z vazby nikdy nezabýval, a že mě drží ve vazební věznici protiprávně, zatímco zločincům dovoluje pokračovat v trestné činnosti:

Františku Tonkovi se však předseda senátu nevyhnul: