Slovensko 1959 – černobílý obraz:
Zpěv ptáků zaniká v zesilujícím se zvuku automobilu s třemi pasažéry. Za volantem sedí muž, vedle něj žena a za nimi spokojeně spinká v peřince zabalené miminko. Žena je neslyšící, což je možné rozpoznat z posunků při komunikaci. Silnici, kudy auto projíždí, lemuje les ve stráni po levé straně a rovinaté pole po straně pravé. Automobil jede podezřele pomalu, až se zastaví u silného stromu, jediného, který je u cesty do pole.
Žena s pláčem vystupuje, bere do náruče spící dítě a odkládá je do travnatého porostu několik metrů od stromu. Poté spěšně nastupuje do vozu vstříc tragickému osudu, neboť auto nejede dopředu, ale couvá. Zastaví se až v patřičné vzdálenosti a znovu se rozjíždí. Po nárazu do stromu vyhasínají dva lidské životy. Zůstává mnoho nezodpovězených otázek … (děj se přesunuje do barevného obrazu).
Ostrava – Heřmanice (12. března 1998):
Věznici opouští muž středního věku. Z telefonní budky hovoří se známým zpěvákem. Scénu střídá osobní setkání, končící velmi praktickou vybídkou: „Jožko, napiš o tom všem knihu …“
Komické scény z prostředí kulturních a sportovních akcí střídají komediálně dramatické scény z vyšetřování. DIVADLO U SOUDU nabízí to, co nelze vymyslet. Veškeré dění se živě probírá v hospůdkách i ve věznicích …
Následuje období svobody. Vzpomínky, které stále ožívají, průběžně doplňují aktuální zprávy o tragických úmrtích těch, kteří nejen u soudu hráli podivné role …
Když už je zřejmé, že se příběh blíží ke svému konci, stále není zodpovězena otázka, jaké události následovaly v souvislosti s opuštěným dítětem u havarovaného vozu v roce 1959.
Slovensko 1959 – černobílý obraz:
Vše, co se odehrává, vhání do očí slzy dojetí i radosti. Sotva minutku před závěrečnými titulky se objevuje velmi vzrušující, barevná scéna z roku 2012:
Pouhá tři slovíčka archivářky porodnice vyřčená po třiapadesáti letech, posílají tento příběh do ještě dramatičtějšího pokračování … Projevuje o ně zájem i Slovenská televize:
Závěrečné titulky doprovází ústřední píseň filmu „Když se ráno probouzím …“: