(načtenou stránku lze poslouchat v kuse nebo od další MP3 postupně)
Trpělivost je krásná vlastnost. Mám s ní mnoho zkušeností. Před téměř třiceti lety jsem byl protiprávně odsouzen na šest roků nepodmíněně. Jako zločinec jsem si odseděl méně než rok a půl. Kdežto necelé tři roky před tím jsem byl advokátem utěšován, že se na mě musí pohlížet jako na nevinného, přestože jsem žil za zdmi vazební věznice v Opavě. Říká se tomu presumpce neviny. Potom začalo DIVADLO U SOUDU. Pod stejným názvem vydávám nyní svoji knihu. Je nejen o procesu, jemuž chybí poctivost, a to velice nápadně.
Mnozí se mě ptají: Jožko, proč knihu vydáváš až po třiceti letech?
Právě pro vlastnosti, které by dokázaly vyřešit zásadní problémy lidstva. Vysvětlím:
Po propuštění z vězení jsem obešel téměř všechny, které mé uvěznění připravilo především o důstojnost, neboť je soud prohlásil za podvedené hlupáky.
Patřilo k nim i mnoho umělců, kteří do jedinečného projektu, který jsem s jejich účastí provozoval, investovali čas, jméno nebo finanční prostředky. Ani v jednom případě mě nevinili, že bych měl mít na svědomí ponížení, jakého se jim od soudců dostalo.
Jak dokazuje první přiložené video ve sloupci vpravo, 16. února 2003, v předvečer devátého výročí mého zatčení, jsem o zmiňované knize hovořil nejen před svými věřiteli, ale i před jedním z vyšetřovatelů mých aktivit. Není divu, že jsme byli povzbuzeni, ať požádáme o obnovu onoho procesu.
To taky uděláme. Ale před dvaceti lety to bylo předčasné hlavně z toho důvodu, že jsem všem, kteří našim rodinám způsobili nemalé problémy, ODPUSTIL.
Proč bylo nutné očistit jména příznivců mého projektu až po třiceti letech? Důvodů je několik. Zaprvé: Obnova za zavřenými dveřmi by nemusela dopadnout dobře. Není žádným tajemstvím, a stává se to často, že jen bohatí a mocní lidé si mohou dovolit účinnější obhajobu, čímž si vlastně právo kupují. Zadruhé: Přísloví „ruka ruku myje“ je velmi oblíbené orgány činnými v trestním řízení v každém režimu.
Zatřetí: Daleko lepší je obnova knižní a filmová, na jejímž základě je zaručeno, že soudci u případné žádosti o obnovu procesu nebudou podřimovat tak, jako v mém případě před pětadvaceti lety.
Začtvrté: Hlavní důvod prodlení s pokusem o nápravu křivd je ten, že kdybych současný postup odstartoval dříve, mé odpuštění by bylo nevěrohodné. Musela totiž uplynout doba PROMLČECÍ. Několik intrikánů by mohlo být ještě před pár lety stíháno pro lži, lichvu a možná i pro korupci. Pokud stát komukoliv propůjčuje neomezenou moc, musí nést za způsobené křivdy zodpovědnost zase jen stát. Navíc jsem byl odsouzen jako občan Slovenska! Promlčecí lhůty jsou sice v mém případě daleko kratší, než 30 let. Jenže se prodloužily. A to tím, že si někteří nedali pokoj ani po mém propuštění …
Je zřejmé, že ne každému bude příjemné, když se v knize najde. Jsem však přesvědčen, že i když je PRAVDA lék, jehož vedlejší nežádoucí účinky jsou zřejmé při pohledu na názvy mnoha ulic a náměstí, ředit se NESMÍ. Dokud se lidé nenaučí jeden druhému ze srdce odpouštět, budou nekonečné debaty o míru a pokoji jen mlácením prázdné slámy.
